Rodilý pražák vystudoval FAMU, režie byla jeho jediný snem, který měl. Začínal jako asistent režie, ale velmi brzy se projevil jeho přirozený talent a postup směrem nahoru na sebe nenechal dlouho čekat. Debutoval s roztomilou hrou pro děti Případ Dubínek, kdy se ztratí kufry pionýrského souboru plné krásných loutek.
Zápis
Jeho kariéra začala strmě stoupat v roce 1966, kdy za komiksovou parodii Kdo chce zabít Jessi získal na Mezinárodním filmovém festivalu v Terstu a ceremoniálu v Lucernu nejvyšší ocenění.
Nekonečný seznam
Václav Vorlíček měl spousty nápadů, ale jako přední československý režisér musel respektovat potřebu státu po společensky angažovaných filmech. Průměrné počiny, které pod jeho taktovkou vznikly, nejsou z jeho hlavy, ale spíš z povinnosti – Bouřlivé víno, Mladé víno, Zralé víno.
Z těch, které se zapsaly do dějin, se vybírá velmi těžko, patřil mezi nejlepší a ve spolupráci s Macourkem tvořil nepřekonatelnou režijní dvojici. Mezi jeho oblíbené herečky patřila skvělá Libuška Šafránková a Helena Růžičková. Muže zastupoval Vladimír Menšík.
- Tři oříšky pro Popelku
- Jak utopit doktora Mráčka aneb konec vodníků v Čechách
- Jak se budí princezny
- Princ a večernice
- Což takhle dát si špenát
- Dívka na koštěti
- "Pane, Vy jste vdova!"
- Arabela
Revoluce a útlum
Po listopadu 1989 jako by Vorlíček ztratil dech a nápady a zaměřoval se na komerčně předem úspěšné filmy, které neurazí, ale ani nepřinesou nic nového. Mezi pokračováním Arabely a Dívky na koštěti, které víc nudily než bavily, se vyjímá pohádka Jezerní královna nebo komediální příběh Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko.
I když jeho tvorba ke konci nebyla nejlepší, stále patří mezi zlatou režijní ligu. Zemřel 5.2.2019.